Nápad, že bychom mohli mohli uspořádat v Šošůvce amatérské strongman závody se zrodil na jednom z našich tradičních sobotních tréninků. Nejdřív to bylo jen takové plácání do větru, spekulování o tom “coby kdyby” a podobně. Zlom nastal jednoho dubnového dne, kdy Ivo Ševčík, majitel místní sklepní posilovny, bouchnul do stolu a řekl, že do toho jdeme a v červenci budou v Šošůvce první závody.

Posilovna v Šošůvce

Tři měsíce na přípravu celé akce? Říkáte si, že je to málo a nedá se to stihnout? Ne tak docela! Pár zapálených nadšenců, s Ivošem v čele, od toho dne začalo makat na 110%. Jelikož nikdo z nás neměl s pořádáním takovéto akce žádné zkušenosti, tak většina věcí se musela vymyslet na koleni a vyzkoušet, což nás stálo hodně času a úsilí. Celá příprava závodů byl neustálý brainstorming se spoustu nápadů. Některé byly lepší, některé horší, a my z nich museli vybrat jen ty nejlepší. Díky tomu, že jsme všichni za závody v Šošůvce dýchali prakticky ve dne i v noci, tak nápady co byly jen na papíře se rychle stávaly skutečností a celá akce postupně dostávala určitou podobu.

Příprava vybavení

Poté co se zdálo že je vše hotovo přišel úkol nejtěžší a zároveň nejdůležitější – zaujmout a sehnat dostatečný počet závodníků. Přibližně měsíc před závody jsme tedy šli s kůží na trh a celou akci zveřejnili na sociálních sítích a vyvěsili plagáty všude kde to jen bylo možné. Když se po týdnu stále nikdo nehlásil, propadli jsme mírné panice že jsme všechno chystali zbytečně a ze závodů bude maximálně tak sousedské posezení u piva. To se naštěstí změnilo posledních 10 dnů před uzavřením přihlášek. Závodníci se hrnuli jak na běžícím páse a my nakonec museli stanovit limit na 20 soutěžících aby se celá akce za jedno odpoledne stihla. Nejhektičtější byl poslední týden před závody – sehnat medaile, diplomy, přivést toto, tamto… Ivoš se nám dokonce pochlubil, že díky stresu a nervům při organizování všech těch věcí zhubnul 5 kilo.

Společné foto závodníků

Až to nakonec přišlo. Den D. Den, kdy se mělo ukázat, jestli celá příprava, všechny ty nervy a stres, k něčemu byla. Od časných ranních hodin jsme začali celou akci připravovat, pomalu se sjížděli závodníci a scházeli diváci a ve 14 hodin tak konečně mohl být zahájen 1. ročník Strongman Šošůvka. Celá akce proběhla hladce bez jediného škobrtnutí, za což patří obrovské poděkování patří především sboru dobrovolných hasičů Šošůvka, kteří nám pomáhali jak při chystání celé akce tak i na akci samotné, kde zajistili občerstvení a vynikající pochoutky z udírny a pomáhali při chystání disciplín. I přes nepříznivé počasí, které se odpoledne dostavilo, podali všichni závodníci famózní výkony a publikum fandilo jak to jen šlo i v dešti. A večer jsme se již jen mohli plácat po ramenou, že se nám to povedlo a už jsme pomalu začali přemýšlet o dalším ročníku. Díky nabytým zkušenostem už teď můžeme slíbit, že další ročník bude ještě lepší než ten první a uděláme maximum pro to, aby se zase po roce mohli do Šošůvky vrátit siláci z širokého okolí a opět ohromili diváky svými výkony.